Kamarádi a investice aneb v potu duše a těla

Na začátku volebního období jsme zahlédli karikaturu o tom, jak si vládnoucí strany dojí Břeclav. Některé strany se neustále ohánějí ochranou tradic, ale nám se tu vyvinula jedna taková nepěkná, že ten kdo má na radnici většinu, investuje zejména do sebe nebo svých kamarádů. Namísto do věcí, které by zlepšily život všem. Čerstvým příkladem je “nový hit” města - Saunový svět. Investice při níž v podstatě budujeme z veřejných peněz zázemí k soukromému hotelu. Vždyť v Břeclavi najdete sauny v Imosu, na Čechovce, na Celnici, v Borsclubu nebo na krytém bazénu. Přitom bazény na koupališti nutně potřebují opravu, do šaten se tam člověk bojí vstoupit a taková nová skluzavka nebo dvě by se dětem určitě líbila. Opravdu není možné, aby si pár vyvolených udělalo z městského rozpočtu dojnou krávu. Nemáme osvětlené přechody pro chodce, hřiště v některých školách jsou kvůli svému stavu uzavřená. A do toho si na stránkách Radnice čtete, jak všechno perfektně funguje. Ano, funguje – kšeftíky jedou naplno. Má snad příklad saunového světa vést k tomu, že město začne stavět a provozovat autoservisy? Což je narozdíl od saunového světavěc, kterou by ocenil skoro každý Břeclavan. Nebo začneme provozovat cukrárny a vyrábět dorty v barvách MSK Břeclav s fotbalistou nahoře? Protože skoro každý má rád sladké? Město má plnit základní úkoly – správu sítí a komunikací, školství, sociální služby. Rozhodně nemá realizovat předražené stavby, pro které nebude mít za pár let využití. Nebo jsme snad už zapomněli na pavilon v parku? Za čtyři roky v opozici se nám, Mladým a Neklidným, podařilo na radnici nahlédnout pod pokličku mnoha hrnců. Spousta z nich dost zapáchá a už měla být dávno umytá. Ne každá tradice je dobrá. A určitě ne novodobá tradice klientelismu, která v Břeclavi panuje dnes.