Bobří blog

Poslední dobou si různě po internetu čtem, jaký že to démon jsem. Musím se tomu trochu smát, když zjišťuju, za co všechno můžu, musel bych být superman. 

Superman nejsem, jsem jen obyčejný chlap, se všemi pro a proti. Práce ve stresu tomu samozřejmě nepřispívá, takže se sem tam stane, že se někomu podaří mě vyprovokovat. A osobní útoky se těžko přecházejí stoickým klidem, jak asi všichni známe z vlastní zkušenosti.

Já jsem po nástupu do pozice na radnici slíbil, že budu lidi o dění ve městě informovat, a nemyslím si, že to dělám nějakou tendenční formou. Jistě, netušil jsem, že rozverné oslovení „děvčata“ tolik namíchne i tak bodré povahy, jaké v zastupitelstvu máme. Dosud jsem se ohledně tohoto oslovení setkával u dam spíše s pozitivními reakcemi, nicméně dotčeným kolegyním se omlouvám a slibuji, že s nimi už takto žertovat nebudu.

Mezi některými kolegy v zastupitelstvu se rozjel fenomén, který byl dosud patrný hlavně ve vládě – říkám tomu kňourání. Popsal bych to tak, že vlastní naprostou absenci idejí a jakýchkoliv výsledků někteří prezentují tak, že je jim činěno příkoří. Když zveřejníte například to, jak kdo hlasoval, tak je to považováno za osobní útok. Což samozřejmě není, a každý, kdo se účastní hlasování, by snad měl být schopen si svou volbu obhájit. Navíc všichni vědí, že zastupitelstvo je jediný břeclavský televizní žánr, který vysílají hned dvě kabelové televize. A podle toho taky jednání začínají vypadat. Problémy města jsou upozaděny za osobní exhibice, tvoří se dojem, dělá se politika.

Tak to samozřejmě vždycky bylo a bude, a věřte, že i přes dojem navenek se rozhodně nehraje gentlemanský bridž – v každé politice musíte mít ostré lokty. Mou největší “slabinou” je to, že jsem se nikdy nenechal podplatit, že za sebou nemám žádné zakázky typu Saunový svět, a že nejdu na ruku všem, kteří na to byli automaticky zvyklí. 

Všichni, kteří se vidí na starostově židli, by měli nejdřív říct, co chtějí udělat pro město oni. Až potom kritizovat ty, kteří pro město pracují, a je to myslím vidět. Když si vzpomenu, jakým způsobem informovalo město v předchozím volebním období, tak to je změna přímo revoluční. A myslím, že správným směrem, i když mi z toho přibývají šediny.