Posts by Jakub Matuška

Práce a prezentace

V srpnové radnici nešetří paní zastupitelka Kelemenová kritikou koalice, jejíž jsme součástí. Paní zastupitelka se věnuje ve svém příspěvku mnoha věcem, mimo jiné také tomu, jakým způsobem komunikujeme s občany. Protože je to pro nás poměrně velké téma, usedl jsem ke klávesnici.

Na začátek je třeba říct, že Břeclav má zhruba 25 tisíc obyvatel. Je tedy zřejmé, že by byl velký problém komunikovat s každým jednotlivě, nebo po malých skupinách. To je možné u konkrétních problémů, které se dotýkají konkrétních lidí. Pro tyto případy jsou otevřené dveře mé kanceláře každé páteční odpoledne. Myslím si totiž, že jedním z našich úkolů je i přivést lidi na radnici, ukázat jim, že je tady pro ně. Komunikace s občany skrze sociální sítě – což dokladuje i aktivita paní zastupitelky, která až úsměvně prezentuje zejména činy Technických služeb za své vlastní – ta je dnes standardem. A mít někomu za zlé to, že dělá svou práci – totiž, že mluvčí komunikuje na sítích jménem města, to raději nechám bez komentáře.

Co se týče starosti paní zastupitelky o kvalitu naší prezentace, tak ta je až dojemná. Po přečtení článku jsem nabyl dojmu, že to je ta zásadní věc, kterou děláme špatně, a pokud tomu tak je, tak to vnímám spíš jako pochvalu. Má pravdu, že se nefotím se suchou štětkou, jak natírám čáry na zimáku, nebo jak pokládám kytice u sochy Ivana v parku. Nemám rád takovou formu sebeprezentace, v minulosti jsem ji kritizoval a chovám se podle toho i nadále. Je pravda, že dřív to byl zvyk, my ale raději dáváme příležitost důležitějším věcem, jak se ostatně v srpnovém čísle Radnice můžete přesvědčit.

S čistým svědomím jsem ochoten předstoupit před jakoukoliv skupinu občanů Břeclavi a otevřeně se s nimi bavit, k čemuž ostatně opět bude příležitost při podzimních setkáních s občany. Ono, i starostové a místostarostové musejí pracovat, aby se před lidmi obhájili. A práce pro město versus výkřiky na Facebooku opravdu nejsou to stejné, reálné výsledky přinese jen to první. Slova paní zastupitelky jsme si nicméně vzali k srdci, a proto se vám budeme snažit formou blogu některé naše kroky více přiblížit. Trochu jsme na to v tom shonu pozapomněli…

Kamarádi a investice aneb v potu duše a těla

Na začátku volebního období jsme zahlédli karikaturu o tom, jak si vládnoucí strany dojí Břeclav. Některé strany se neustále ohánějí ochranou tradic, ale nám se tu vyvinula jedna taková nepěkná, že ten kdo má na radnici většinu, investuje zejména do sebe nebo svých kamarádů. Namísto do věcí, které by zlepšily život všem. Čerstvým příkladem je “nový hit” města – Saunový svět. Investice při níž v podstatě budujeme z veřejných peněz zázemí k soukromému hotelu. Vždyť v Břeclavi najdete sauny v Imosu, na Čechovce, na Celnici, v Borsclubu nebo na krytém bazénu. Přitom bazény na koupališti nutně potřebují opravu, do šaten se tam člověk bojí vstoupit a taková nová skluzavka nebo dvě by se dětem určitě líbila. Opravdu není možné, aby si pár vyvolených udělalo z městského rozpočtu dojnou krávu. Nemáme osvětlené přechody pro chodce, hřiště v některých školách jsou kvůli svému stavu uzavřená. A do toho si na stránkách Radnice čtete, jak všechno perfektně funguje. Ano, funguje – kšeftíky jedou naplno. Má snad příklad saunového světa vést k tomu, že město začne stavět a provozovat autoservisy? Což je narozdíl od saunového světavěc, kterou by ocenil skoro každý Břeclavan. Nebo začneme provozovat cukrárny a vyrábět dorty v barvách MSK Břeclav s fotbalistou nahoře? Protože skoro každý má rád sladké? Město má plnit základní úkoly – správu sítí a komunikací, školství, sociální služby. Rozhodně nemá realizovat předražené stavby, pro které nebude mít za pár let využití. Nebo jsme snad už zapomněli na pavilon v parku? Za čtyři roky v opozici se nám, Mladým a Neklidným, podařilo na radnici nahlédnout pod pokličku mnoha hrnců. Spousta z nich dost zapáchá a už měla být dávno umytá. Ne každá tradice je dobrá. A určitě ne novodobá tradice klientelismu, která v Břeclavi panuje dnes.

Volby a sauny

V posledních měsících intenzivně řešíme nadcházející volby. Za necelé čtyři roky práce v zastupitelstvu, výborech a komisích jsme se ujistili, že naše práce má smysl. Je to pořád tak trochu souboj s větrnými mlýny, protože to, co si někteří představitelé našeho města někdy dovolí, je až neuvěřitelné. Ujišťuje nás to ale v jedné věci. Naše práce má smysl a chceme v ní pokračovat. Spoustu jsme se toho naučili. My nejsme prospěcháři, nejsme napojení na městský rozpočet a naše motivace není brát. Chceme Břeclavi i něco dát.

V podzimních volbách budeme znovu kandidovat do zastupitelstva. Náš tým jsme rozšířili a nebojím se říct, že posílili o kvalitní lidi, kteří mají zkušenosti ze svých vlastních prací, ale i z působení ve veřejném životě. Chceme spojovat lidi, kteří jsou schopní, slušní a mají chuť pracovat pro svoje město.

Pracovat pro město znamená mimo jiné zodpovědně rozhodovat. Za zodpovědné rozhodně nepovažujeme například budovat za 15 milionů saunový svět na koupališti, na kterém nám tečou bazény, v podstatě nefungují hřiště a šatny jsou ve stavu, že některým z nás je nevolno když je vidíme.

Zodpovědně spravovat svěřený majetek musí být mantrou městských zastupitelů. Jak je možné, že se nám rozpadají některé městské budovy a zároveň si vedení radnice dovolí investovat tak obrovské prostředky do saunového světa? Je saunování důležitější než bezpečná dětská hřiště v městských školách? Je saunování stejně důležité jako nové semafory, které stojí skoro stejně peněz? Je sauna to, co má město poskytovat svým občanům? Investice do saunového světa bude stát každého z nás 600 korun. Osoby a obsazení? Zadavatel zakázky – Dymo Piškula, architekt – Martin Ondrouch, největší zastánce – Pavel Dominik. Tak si to zkuste dát dohromady. Nemáte pocit, že by se těch 15 milionů dalo využít lépe a účelněji?